Rozchod

Nezáleží na tom, kdy a za jakých životních okolností vás kdo opustil, po rozchodu jsou pocity zoufalství, strachu a viny zcela normální. Tyto negativní pocity jsou stejné, jako když odloučení s partnerem způsobí smrt. Svět se v jeden okamžik změnil k nepoznání. Přestávají fungovat naše zažité strategie na zvládání stresu.

Čekají nás rozchodové fáze, které se v čase a pořadí mění:

Předrozchodová fáze

Partner, který vás opustil, o rozchodu nějakou dobu přemýšlel.

Pro rozhodnutí si hledal důvod, argumenty a půdu pod nohama. Ještě si nebyl jistý. Vzpomeňte si na poslední týdny a měsíce vašeho vztahu. Mohli jste dělat sebevíc, jen aby partner byl spokojenější, jen aby vztah byl komfortní, dělali jste první poslední, ačkoli jste vnitřně možná pociťovali, že se vám partner vzdaluje, že sice tvrdil, že je vše v pořádku, ale jeho chování bylo spíše odtažité. Čím víc se partner vzdaloval, tím víc jste se mu snažili přiblížit.

Co s tím?

Pokud ještě nic netušíte, respektive teď už tušit můžete, tak si se svým ještě současným partnerem přímo promluvte, vyjasněte si váš vztah a jeho budoucnost. Kde se váš vztah nachází, jak se v něm cítíte vy a jak se cítí váš partner. V ideálním případě zajděte společně na párovou terapii. Pokud vztah ještě nepřekročil pomyslnou „linii smrti“, můžete ho ještě zachránit. Pokud, partner, který má záměr odejít, sdělí, že je vše v pohodě, že se nic neděje, a přesto je už jednou nohou jinde, není to vaše vina, je to jen nezralost vašeho partnera. Není důvod, brát si to osobně, a jednou možná budete vděčný, že odešel.

Oznámení rozchodu

Je konec, rozcházím se s tebou. Svět se v jeden okamžik změnil k nepoznání. Pokud partner dokázal odejít bez toho, aby vás přímo obviňoval a vysvětloval, budete na tom o něco líp, než druzí, u kterých udeřila „hodina pravdy“, a oni si vyslechnou , čím vším si za rozchod vlastně sami můžou.

Co s tím?

Je to šok – pokud udržíte emoce na uzdě a dokážete si zachovat tvář, poděkujete za vše a odejdete. Je to těžké, ale rozchod je konec. „Pec nám spadla“, ale nikdo z těch trosek, sutě a rozbitých věcí už novou „pec“ nepostaví. Ať chcete nebo ne, je to tak. Pokud přijde nekontrolovaný nával emocí, je to také v pořádku. Podporu vám může poskytnout  krizová intervence. Kontaktujte linku bezpečí, zavolejte svému terapeutovi či  někomu blízkému.

Odmítání reality

Období, které následuje, se vyznačuje popíráním a ignorováním definitivního rozloučení. Začínáte hrát hru, „dej mi ještě šanci“,  „polepším se“,  „udělám pro tebe první poslední“. Chováte se mile, snažíte se být pro partnera atraktivní. Nechcete, aby o rozchodu věděli vaši přátelé a blízcí. Žijete v naději, že je všechno jen zlý sen. Naděje střídá zoufalství, někdy i zlost na partnera a zlost na sebe samého. Máte neustále nutkání partnera kontaktovat, e-mailem, telefonem, sledujete jeho sociální sítě, posíláte mu vzkazy, chodíte na místa, kde se on/ona vyskytuje, nemůžete ho dostat z hlavy.

Co s tím?

I když je to těžké, udržte se a nekontaktujte ho, neberte mu telefony, neškemrejte, neměňte se kvůli němu, nesledujte ho, neptejte se, co dělá, zda někoho má, vypněte si přístup na jeho sociální sítě. Zlost si uvolněte bezpečným způsobem, hlavně ne fyzicky na něm. Můžete mlátit do polštáře, vykřičet se v lese nebo naštípat dříví. Uvědomte si, že na druhé straně je lidská bytost, která se s rozchodem také musí popasovat. Není to lehké pro vás ani pro něj. Každý z partnerů má právo vztah opustit a váš partner tuto možnost využil.
V tomto čase hodně pobývejte s přáteli, s rodinou, případně zajděte na terapii.

Střídání nálad, pocitů a emocí

Nějaký čas po rozchodu se můžete potýkat s prudkými výkyvy nálad a ztrátou životní orientace. Nějak se nepoznáváte. Zoufalství, bezmoc, beznaděj, nevidíte absolutně žádnou možnost být opět šťastný. V myšlenkách se neustále vracíte k těm hezkým vzpomínkám na partnera. Konec vztahu, si kladete za vinu, spekulujete stále dokola, co jste mohli udělat. Neustále se  vynořující pochybnosti o sobě samých. Pocity úzkosti, zoufalství, nenávisti, vzteku, obviňování, strach, že to sami už nezvládnete, pocit velké osamělosti, tělesné bolesti jako třeba bolesti hlavy, břicha apod.

Co s tím?

Vydalo by to na jednu tlustou knihu, jako první je ale nejdůležitější, uznat své přicházející pocity, procítit je, aby mohly odejít. Zastavit myšlenky na vašeho ex vám pomůže to, že o něm nebudete rozvíjet příběhy ve své mysli. Rovněž pomáhá, když si při první myšlence na partnera vizualizujete velký nápis STOP a dál ten příběh bez konce už nerozvíjíte. Emoční bolest rozhodně nepřebíjejte alkoholem či drogou, a hned neskákejte s  někým do postele či do nového vztahu. Zapomeňte i na plané naděje, že se vrátí. V této fázi je to hra vaší mysli, která vás chrání před bolestí. Partner se nevrátí se a bolest přebolí.

Přijďte raději na terapii, uleví se vám.

Nová orientace

Pokud už své frustrace, neúspěchy a všechna možná negativa svého života nesvádíte na svého ex, a dokážete se už zasmát, máte vyhráno. 

Postupem času si uvědomíte, proč váš vztah nefungoval, že vám stejně ve vztahu nebylo dobře. Víte, že máte před sebou nový život, obohacený cennými zkušenostmi. Ujasníte si, co v novém vztahu chcete a co ne. Začínáte se orientovat směrem na budoucnost, minulost necháváte minulostí.

Začínáte žít svůj život s láskou k sobě, s novými koníčky, lidmi…
Každý rozchod a ztráta jsou bolestivé. Pokud aktuálně rozchodem procházíte, cítíte se opuštění a tápete v životě, přijďte na konzultační sezení, rád vás touto životní etapou provedu.